Jak ten čas utekl. Všichni neřešíme nic jiného, než koronavirus. Bohužel, já nejsem na tom o moc líp. Stalo se toho tolik. Ale vrátím se k tomu v článcích. První návrat patří do Krkonoš. Ještě, než se koronavirus tak rozšířil po republice, byli jsme s manželem na dovolené v Krkonoších. Tak pojďme zavzpomínat na krásný začátek března.
Když si vzpomenu, jak jsem se na týden odpočinku těšila, jak jsem se nemohla dočkat, až budu konečně zase po roce na lyžích. Cestou do Vrchlabí, kde jsme měli ubytování, jsme si udělali malou zastávku na lomu Velká Amerika, který je velice známý a hodně navštěvovaný. Počasí bylo nádherné, jen tam dost foukalo, ale i tak ten výhled byl hodně krásný. Je neskutečný, co člověk dokáže udělat. Představa, že tento lom se kutal bez těžkých přístrojů, tak jako dnes, musím smeknout imaginární klobouk před nimi. Bohužel byly cesty místy dost bahnité, tak jsme si neprošli celou cestu kolem lomu, ale jen část. Následovala zastávka U Máni v Třebáni, kde mají fakt luxusní jídlo! Takže pokud se vyskytnete poblíž tohoto místa, určitě tam zavítejte a ochutnejte jejich kuchyni. Opravdu to stojí za to.
Cesta utíkala opravdu rychle. Kochala jsem se krajinou a pozorovala změny krajiny. Je pravda, že když se na to člověk zaměří, pozná, jak se krajina mění. Když porovnám Krkonoše a naši Šumavu, tak každé je opravdu jiné. Prostě ta příroda a skladba přírody je prostě jiná. Každé má své kouzlo, ale přesto Šumava je stále srdcová záležitost. Takhle na nás vykouklo pohoře Krkonoš cestou, když jsme se už do Vrchlabí pomalu blížili. Vykoukl i na nás vrcholek naší nejvyšší hory Sněžky, která je vidět v pozadí. Zasněžené vrcholky hor, přesto v údolí se začala příroda probouzet ze zimního spánku. Krásný kontrast. I když tady na té fotce to tak nevypadá, ale opravdu jaro už vykouklo.
Ještě, než jsme se jeli ubytovat, zajeli jsme si 10 km od našeho ubytování do Špindlerova Mlýna, abychom se podívali, jak to tam vypadá se sněhem a hlavně, jak to vypadá na sjezdovkách, protože jeden den jsme plánovali vyjet právě do Špindlerova Mlýna na lyže. Kdysi jsme se tady v těchto končinách byli podívat, ale to bylo léto, proto můžu říct, že Špindl je krásný jak v létě, tak i v zimě.
A kde jsme to byli ubytováni? Přímo ve Vrchlabí v úžasným pivovaru, který se jmenuje Pivovarská bašta. Pokud tam někdy budete, určitě si tam zajděte nejen na jídlo, které bylo opravdu luxusní, tak vyzkoušejte i jejich pivo, které si tam vaří. Je to malý pivovar, proto jejich pivo nenajdete klasicky v obchodech, ale určitě stojí za to. Nejlepší z nich byla 12°. Krkonošský medvěd, jak se pivo jmenuje, tak má více druhů. Dokonce na degustaci jsme ochutnali jejich nejsilnější pivo, které zrovna měli na čepu a to byla 21°. Teď se podívejte na fotky jídel, které jsme tam měli. Musím říct, že bychom tam hladem opravdu nestrádali, protože to byly opravdu obrovský porce, ale fakt úžasný chuťově.
První celý den na horách jsme chtěli na lyže, jak jinak. Bohužel, počasí nám nepřálo a velkou část dne jen pršelo. Tak jak trávit den, když prší a na pěší turistiku to taky nebylo? Vyrazili jsme do aqua parku. Původně jsme chtěli jet do Špindlu, ale jelikož tam určitě bylo dost lidí, hledali jsme alternativu. Nakonec jsme se rozhodli pro cestu do Liberce. Hodina cesty autem se opravdu vyplatila. Babylon je fakt nádherný aqua park a zábavné centrum v jednom. Byli jsme tam skoro celý den. Zaplavali jsme si, vyřádili jsme se i na tobogánech a zašli i do sauny. Takže pokud máte možnost, určitě se tam zajeďte podívat a užít si vodní zábavu. Opravdu to stojí za to. I ta laser show, kterou tam promítají.
Teprve až další dny jsme se dostali na lyže. A že jsme měli docela dost hezké počasí. První den jsme vyrazili do 2 km vzdáleného střediska Herlíkovice/Bubákov. Měli jsme to skoro za rohem, tak jsme toho využili. Bylo nádherně, krásný počasí, sluníčko, sem tam mráček. Jezdilo se fakt nádherně. Jen to mělo jednu nevýhodu. Přeci jen tento areál není tak moc vysoko, proto později, když se sluníčko opíralo do toho technického sněhu, stala se z toho "bramboračka". Místy se opravdu nedalo pořádně ani jezdit. Proto jsme si našli jednu sjezdovku, která byla převážně celý ve stínu a tak byla i odpoledne dost utažená a zmrzlá a člověk si i pořádně zalyžoval. Chválili jsme si i stánek s občerstvením, který tam měl lehátka a tak jsme se mohli i pěkně slunit. Hlavně bylo fajn, že se dalo kombinovat několik sjezdovek najednou, i když kvalita sněhu pak byla opravdu mizerná. Dostat se pak zase k autu bylo hodně náročné, protože dojezd ke spodní stanici lanovky byl opravdu zoraný tak, že se nedalo pořádně ani jet, bylo to hodně náročné na nohy. Ale opravdu to stálo za to. To jsme ještě nevěděli, jaké to bude ve Špindlu. Ale Herlíkovice/Bubákov bych na podmínky hodnotila asi 6/10.
Jak jsem psala, další den jsme se rozhodli pro Špindelrův Mlýn. Museli jsme vyrazit ještě dřív, abychom našli místo na parkování. Přeci jen Špindl je hodně vyhlášený. Původně jsem chtěla jít na Medvědín, ale nakonec jsme zvolili kopec Svatý Petr, kde byla možnost kombinovat sjezdovky ve větším měřítku a tak každá jízda nebyla úplně stejná. Ráno to bylo úžasný. Krásně utažený sníh, ještě nerozbředlý, jelikož byla mlha a sluníčko se ukázalo až později. Jen po pár jízdách jsme začali litovat, že jsme už předešlý den nejeli rovnou sem, protože to svezení bylo opravdu o poznání lepší. I když byly sem tam fronty, nečekali jsme moc dlouho. Což bylo opravdu plus. Samozřejmě nejvíc, co nás zklamalo nebo spíše štvalo, byla nevychovanost polských a německých příslušníků, kteří tam byli taktéž lyžovat. Jenže s tím areál rozhodně nic udělat nemůže, že se chovají neukázněně a myslí si, že oni jsou někdo a zbytek má smůlu. Někteří z nich by potřebovali dostat lyžemi přes záda, aby se vzpamatovali. Ale jinak to opravdu bylo dokonalé. I později odpoledne byly sjezdovky krásně sjízdné. Jen bych asi řekla, že prostě Špindl je opravdu drahý. Přeci jen je to jeden z nejlepších lyžařských areálů tady u nás v České republice a musím s tím souhlasit, protože fakt to bylo tak úžasné, jak slibovali. Takže bych dala areálu Svatý Petr 9/10.
Tak vypadala naše dovolená v Krkonoších. Mám na to krásné vzpomínky, budu ráda vzpomínat. Všechny fotky jsou focené mobilem, tak snad odpustíte kvalitu. Doufám, že vás potěší a příště sepíšu o dalších událostech z března.
